Dédié à M. François Perrin aneb Pierre Richard v Brně
Po vystoupení v Praze se včerejšího dne, tedy 6.4.2012 ve 20 hodin, dočkalo také Brno a stálo to opravdu za to! Asi 90 minutové divadelní představení francouzského herce Pierra Richarda bylo tak okouzlující, že uteklo doslova jako voda. Hra byla celá založena pouze na osobnosti tohoto vynikajícího herce, kterého svými vstupy doplňoval hrou na saxofon jeho syn Christophe Defays. Atmosféra a nálada v Janáčkově divadle byla opravdu velmi příjemná, obecenstvo s hercem a jeho představením doslova splynulo v jeden úžasný celek. Výkon herce přinesl jak salvy smíchu a bezprostředního potlesku, tak i chvilky melancholie a zamyšlení. Herec vyprávěl o svém životě a zamýšlel se nad fiktivními dopisy svých obdivovatelů. Plejáda skvělých gagů, byla propojena nejen hudebními entrées Richardova syna, ale také řadou skvěle vypointovaných momentů, které shlížely na svět z jakéhosi nadhledu rozvážné moudrosti. Svůj herecký maratón ukončil herec po svém, totiž zatroubením na frkačku. Nadšené publikum se s hercem rozloučilo nekonečným potleskem ve stoje, a kdo měl zájem, mohl si ještě počkat na osobní setkání s hereckou legendou u zadního vstupu do divadla.
Herce Pierra Richarda jsem si oblíbil již jako dítě a na jeho komedie se rád dívám dodnes. V posledních letech jsem měl také možnost vidět i filmy, které jsou od jeho klasických komedií dosti odlišné. Jsou to filmy, na které můžeme narazit na filmových festivalech či ve filmových klubech. Jsou to filmy, jenž nechává mašinerie multikin, zaměřujících se převážně na produkci amerických filmových společností, bez povšimnutí. Namátkou si třeba vzpomínám na dva gruzínské snímky režisérky Nany Dzhordzhadze - u nás překládaných jako Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře nebo Léto ztracených polibků. V těchto filmech se již Richardův projev posunul do charakternějších vod, v nichž mu to však také velmi svědčí a jeho herecký projev je opravdu impozantní. Pro herce jsem vytvořil jako dar kresbu, kde je znázorněn na omšelé poštovní známce se znakem města Brna v levém horním rohu a razítkem s nápisem Janáčkovo divadlo a datem představení v pravém dolním rohu. A právě to razítko s datem mi nakonec trochu zkomplikovalo život. Původně jsem chtěl udělat sérii limitovaných tisků o 10-ti kusech. Ale v richardovské roztřitosti jsem si spletl datum představení a tak jsem místo dvojky - tedy února, uvedl do razítka jedničku. Chyby si povšimla až má dobrá víla, pracovnice tiskárny, ovšem to již byla série tisků vyhotovena. Nakonec se mi podařilo originální kresbu ještě předělat a vyhotovit potom další sérii. Vše už by se zdálo v pořádku, jen kdyby si pan herec nezpůsobil zranění, které si vyžádalo operaci, endoprotézu a odklad představení. A tak jsem datum musel opět upravit, tentokrát na duben. Originál jsem již však ponechal v původním stavu a pro tisky provedl úpravu pomocí počítačové grafiky. Série tak byly nakonec tři. Podstatné však je, že kresba udělala herci radost a tím naplnila účel svého vzniku.
/Dominik Petr/
ODKAZY:
Pierre Richard v Brně - brnensky.denik.cz